Čas od času je člověk naštván či podrážděn, nebo chcete-li nasrán a potřebuje to ze sebe dostat, zkrátka to nějak ventilovat. Někdo se vykřičí na ostatních (nevinných) lidech (jako to třeba dělá moje máma), jiní (jako třeba já) z toho uzdělají havět znaků, kterým ve výsledku odvážně říkají (smysluplný) článek.

Začnu zlehounka.

Ve čtvrtek (1.7.) jsem narazil na přechodě kousek od mého baráku na ženskou v autě. Nic divného. Před přechodem brzdila, z čehož jsem usoudil, že mě pouští. Když jsem na přechod vlezl (2 kroky), opět zrychlila. Tak jsem raději zastavil. Až byla s autem na mé urovni, začala si vehementě klepat na čelo a ukazovat na mě. Já ji jen posunky naznačil, že si ze mě blázny dělat nebude a šel jsem dál. Nevím kam spěchala, když před ní (za přechodem) byla zácpa asi 5-tu aut. Asi aby pak mohla hloupě čekat a bránit chodcům přejít silnici. Pro chvíli zdržení by ji z toho asi upadla noha z toho pedálu. Co už…

Když jsem ten samý den šel kolem hlavního nádraží, viděl jsem zaparkované dva MHD busy za sebou – pauza řidičů. To by opět  nebylo nic neobvyklého, kdyby jeden ten bus nezačal obcházet romský spoluobčan a upřeně se na něj dívat. Že by jim kradení aut nestačilo a zaměřili se i na autobusy? Jsou přece jen větší, těžší…  No, raději budu doufat, že se mu jen ten autobus líbil a nic nekalého neměl v úmyslu… Nebudeme přece rasisti a všechny házet do jednoho pytle. Zkusíte mi to někdo vyvrátit?

Na závěr bych to okořenil tím, že vůbec nejsem rád že mám prázdniny. Je sice pěkné, že si odpočinu a naberu síly. Ale tady v Prostějově je to zabité, obzvlášť přes prázdniny. Jediné co můžete, je skočit do nejbližší hospody a doufat, že tam narazíte na někoho známého (utopie!)…

Možná jsem jen trochu přecitlivělej a potřeboval bych odtud někam daleko vypadnout. Už mě to tu nebaví (v Prostějově). Možná na mě jen dolehly události v posledních několika dnech.  To už je celkem jedno.  Musel jsem to ze sebe dostat. Místo toho abych byl o 80 km jinde, jsem doma. A doma je to pořád to samý: přines, odnes, udělej, podej a nebo skvělé rušení mobilních telefonátů „tady něco smrdí„…

Škoda jen, že jsem jedinej co dokáže řešit věci na plnou hubu ať se děje co se děje (občas to vidím až moc růžově).
To je vše, pokud vás článek nudil, tak to je vaše smůla, pokud vás pobavil, tak je to taky vaše smůla. Pokud jste se zasmysleli, tak jste článek správně pochopili .

Od května až do předminulého týdne jsem řešil školu (= pokoušel jsem se něco naučit), kterou jsem nakonec úspěšně zakončil výučním listem [twitter]. Ještě ten den (pátek, 11.6.) jsem to „úspěšně“ oslavil. Z toho vyplývá, že už přes týden mám (moje poslední) prázdniny, takže je potřeba si je náležitě užít (třeba sezením u počítače a psaním tohohle článku ).

Nejen mě, ale brzy i všem ostatním studentům (převážně základních a středních škol) začnou už tento pátek (25.6.) vysněné prázdniny. Na tento den mám naplánovaný koncert skupiny ARAKAIN (Plumlovská přehrada), který začíná ve 20:00 [FB]. Pokud budete mít cestu, určitě se stavte .

Celý měsíc jsem netrpělivě čekal na vydání finální verze systému WordPress 3.0, na kterém běží i tento blog (viz. patička). Aktualizace proběhla více méně úspěšně – až na ty smazané komentáře co jste napsali pomocí Facebook Comments [twitter]. Hold, ještě to není všechno úplně dotažené. Na druhou stranu jsem úspěšně (po několika měsících) rozjel plugin na hodnocení článků – to jsou ty hvězdičky a palce pod každým článkem. Takže pokud nebudete chtít napsat komentář můžete článek aspoň ohodnotit .

Dále už delší dobu přemýšlím o změně designu blogu. Současný se mi už okoukal a tak je na čase nasadit nový. Zatím stále experimentuji, ale věřím, že do poloviny prázdin (konec července 2010) už bude hotov a aktivní…

A na závěr něco na pobavení:

Když si v rozespalosti (a hladoví) hrajete s Photoshopem vznikne vskutku zajímavá fotka (viz. níže)

(Made in Šumperk)

]]> http://metal-heart.johnjewel.net/jsem-tu-zas.php/feed 0 http://metal-heart.johnjewel.net/chemicka-reakce-v-tele.php http://metal-heart.johnjewel.net/chemicka-reakce-v-tele.php#comments Wed, 12 May 2010 19:39:57 +0000 John Jewel http://metal-heart.johnjewel.net/?p=339 V poslední době nemám ve zvyku moc psát. A když už jo, tak o sobě. Původně jsem chtěl napsat článek o tom, jak jsem ne/spokojen s mým 4 měsíce starým notebookem Acer Extensa 5635Z. Přesto píšu toto…

Mnohem zajímavější než zkušenosti s notebookem, je ale jedna chemická reakce, která se spustila v mém těle. Ano, stal jsem se narkomanem, začal jsem brát drogu, která ovlivňuje mé chování, myšlení a celkově pohled na svět. A je to skutečně těžká droga, žádná marihuana či alkohol.

Pro upřesnění, mám v těle hned několik látek navíc – je to nejen fenylethylamin, ale také dopamin či noradrenalin. Tyto látky vyvolávají u mě jakožto u člověka, euforii a zlepšený pocit. Problém, stejně tak jako u jakékoli jiné drogy, nastane v okamžiku, kdy člověk dané látky nedostává. A to především fenylethylamin!

A to je velký problém. Droga, která obsahuje fenylethylamin, není v mém těle dostatečně často, což je logické – jednou za hodinu ji do těla nemohu dostat, ani kdybych opravdu chtěl. A tak nastává problém, protože jsem se stal na fenylethylaminu závislý. Jako skvělá náhrada poslouží dodání adrenalinu či endorfinů, nicméně, to je pouze krátkodobá a velice obtížná záležitost.

A tento článek můj stav jen potvrzuje. Potvrzuje to, o čem výše mluvím – o zcela jiném myšlení, pocitech a náladě. Sice občas nechápu svá rozhodnutí, ale ten pocit za to stojí. Jen přeméšlím, zda-li nebylo vlastně lepší jen napsat: „Zamiloval jsem se!„. Možná ano, možná ne :wub_tb:.

Portfolio jsem spustil s měsíčním zpožděním, jelikož jsem stále něco ladil a upravoval. Myslím si, že výsledek stojí za to.
Najdete na něm představení mé osoby a všech prací, na kterých jsem se aspoň trochu podílel. Nebo můžete vidět jak jsem se postupně vypracoval.

Sekce ceník může potencionální zájemce možná odradit, ale myslím si, že v poměru cena – kvalita, je to více než dobré .
Hned po spuštění jsem našel pár věcí, které by se dali ještě vylepšit, takže je snad do léta (červenec) stihnu provést k naprosté dokonalosti. Design jsem volil jednoduchý, použil jsem celkem 10 barev.
Vzhledem k tomu, že jsem měl hned 3 grafické návrhy a stále jsem se nemohl rozhodonut, zvolil jsem toto (oranžová a vínová jsou moje oblíbené barvy). Zdá se mi mnohem jednoduší a přehlednější než předchozí portfolio. Alespoň co se týče obsahu a informací.

Najdete zde i odkazy na můj blog, mini-zápisník a sociální sítě, aneb vše na jednom místě.

Uvítám i Váš názor .
Toť vše.

Ne že by nebyl čas, ale nějak není poslední dobou o čem psát. Ne, že by se nic nedělo, ale není chuť. Děje se toho kolem mě celkem hodně. Obzvlášť poslední měsíc. Hned po založení živnostenského listu jsem si udělal (dlouho plánovaný) výlet do Šumperka za několika kamarádkami (4 + 1 pes), z nichž s jednou (Monika) právě chodím (takový vztah na dálku). Teď v  neděli (21.4.) to bude oficiálně přesně měsíc, doufám, že to vydrží co nejdéle .

Jsem rád, že nám to zatím bezvadně klape (až na to, že se vidíme jen o víkendech, i když přes týden komunikujeme jinak – icq, sms). I když, ta dlouze černovlasá, s nádhernýma (velkýma) hnědýma očima, mírně bláznivá slečna je o nějaké 3 roky mladší, skvěle si rozumíme (není to žádný ten pochybný typ, co vidívám neustále na ulici, ale holka, která ví co chce a jde si za tím). Ani nemusím zmiňovat, že to co nás spojilo, byl vlastně METAL a náhoda (já říkám furt, že metal spojuje lidi a vy mi nevěříte ), ale o tom (jak jsme se vlastně seznámili) až někdy příště . Snad dřív než zas až za měsíc…

Vzhledem k tomu, že víkendy trávím v Šumperku, prošvihl jsem několik koncertů v Apollu, ale zato jsem si to vynahradil poznáním (pogo přímo ve zkušebně) místní metalové kapely (věk 15 – 17 let), která má teď v sobotu v místní Kotelně svůj první koncert. Kdo máte cestu, určitě přijďte podpořit (za 50 kč) nadějné kluky se skvělým growlem v čele. Dáme pogo!

No a to je tak pro dnešek vše, jsem rád, že jsem se dokopal alespoň k tomuhle „článku“. Moc práce, navíc za 2 měsíce mám záverečné zkoušky, takže se to tak nějak snažím zvládat .

A na závěr první a zatím jediná společná OFICIÁLNÍ fotka (na bowlingu) .

Nesmí chybět „náš“ song

Ač jsem nečekal, že to půjde tak rychle, jsem mile překvapen. Asi to bude tím že v březnu/dubna je na úřadech nejmíň lidí . Někdy v následujících dnech se pokusím sepsat jak jsem postupoval krok za krokem a co všechno je potřeba (kromě pevných nervů a trochy štěstí) pro úspěšné vyřízení ŽL (pro případné zájemce). Už mám tedy svoje IČO (76649831). DIČ mi přijde během pár dnů poštou.

S tím vším souvisí i dlouhodobě připravované spuštění mého nového portfolia – 22.března!

Pro dnešek vše, užívejte prvních jarních/letních dní .

Deicide (Brutal death metal, USA)

Pojďme k věci. Někteří z Vás si ještě pamatují jak na doméně johnjewel.net vycházeli články z oborů filosofie, literatury, IT, zábava aj. Web byl v září minulého roku zrušen. Tehdy fungoval díky mému upravenému JJ RS 1.0 (John Jewel Redakční Systém), který vycházel částečně ze systému Joomla. Pokud jste zapoměli jak web vypadal nebo vůbec nevíte, nabízím ukázku. Pro zvědavce ještě přibližný náhled administrace (screen zálohy na locále).

Připomeňme si, že důvodem zrušení tohoto nadějného webu byl především úpadek redakce (těch co aktivně psali). Velká škoda…

Poslední dobou mám choutky vytvořit něco podobného, kde by základ tvořila opět redakce, ovšem s tím rozdílem, že by hlavní obsah tvořili především čtenáři. Popravdě bych i rád obnovil starý „dobrý“ (měl i své mouchy jako všechno) John Jewel.net, ale nevím, zda to je dobrý nápad. Proto jsem vytovřil takový menší průzkum, byl bych tedy rád za každý hlas/návrh (třeba i formou komentáře) . Díky!

Včera jsem si udělal zahřívací trasu Prostějov – Kralice n/H – Hrubčice – Bedihošť – Prostějov. Tato trasa byla dlouhá přibližně 10 km. Zvládl jsem si.

Dnes jsem se rozhodl vyrazit o něco dál. A povedlo se. 45 km. Přesně tolik měří trasa Prostějov – Litovel a zpět (22,5km do Litovle). Bylo to na mě opravdu hodně.  S bolestí zadku a noh jsem kupodivu z posledních sil dojel zpět.  A to je hlavní, že jsem dojel! Do Litovle mi to trvalo necelé 2 hodiny (1:45). Zpáteční cesta trvala o něco déle, jelikož jsem už nemohl a stále zastavoval, abych si odpočinul.

Cesta byla zajímavá. Vybral jsem si trasu kde je nejméně kopců, ale moc to stejně nepomohlo (ach ta Drahanská vrchovina). Slunce svítilo po celou cestu, takže jsem se ve své černé (kožené) zimní bundě i trochu zapotil (hlavně při šlapání kopců). Ovšem i chladný (nejspíš severní, co já vim) větr dával vědět o tom, že zima ještě úplně nekosnčila. I já jsem toho důkazem – tak trochu pokašlávám. To se vsákne…

Zítra to vidím jen tak na lehkou projížďku, abych se přes víkend pokusil o něco zvýšit laťku. Třeba dojedu až do Uničova…

Musím trénovat hlavně ty kopce. A trochu namazat řetázek :twisted_wp:…

Trocha statistik: celková délka trasy: 45 km, max. rychlost: 44,3 km/h, prům. rychlost: 12,8 km/h :mrgreen_wp:.

Park v Litovli

]]> http://metal-heart.johnjewel.net/prostejov-litovel-a-zpet.php/feed 0 http://metal-heart.johnjewel.net/teplice-nad-becvou-lazne-2010.php http://metal-heart.johnjewel.net/teplice-nad-becvou-lazne-2010.php#comments Sun, 28 Feb 2010 20:50:00 +0000 John Jewel http://metal-heart.johnjewel.net/?p=830 28 dní uteklo jako voda. Nekonečný pobyt v lázních už je minulostí. Nyní sedím pěkně doma u svého stolního počítače, který zrovna prodávám a píšu tak z něj pravděpodobně poslední článek (snad se prodá co nejřív).

Vraťme se k mému pobytu v lázních. Celkové zhodnocení je (kupodivu) kladné.

Nabral jsem konečně sílu! Zatím to ovšem není to pravé ořechové, ale dávám tomu tak měsíc pilného cvičení (posilování) a budu zpět ve formě. Absence vrstevníků nebyla jediná věc, která mě tak trochu na/štvala. Dopomohl k tomu i jeden menší incident s jedním ze spolupacientů (následně lítání po doktorech a policajtech). Ale už je vše víceméně v pohodě. Konečně už sníh roztál a slunko se přestalo schovávat. Miluju jaro a ještě víc léto. Největší radost mám z teho, že konečně můžu sednou na kolo! Hned zítra jen koupím pláště, duše a můžu vyrazit! Jen musím dávat pozor na hrudník (nárazy a poranění).

Díky pravidelné stravě jsem přibral krásná 2 kila. I vlasy jsou o něco delší. Musím je zas ostříhat.

Za těch 28 dní šlapání, cvičení, nekonečného koupání, jezení , pití (mattoni), spaní, chození, mluvení, poslouchání (metalu) jsem zjistil i to, že ne vždy slovo kamarád znamená to, co označuje. A, že nošení košile není až tak hrozné (asi to bude tím, že mi došli všechny černé i barevné trička). Stále mě to nepřesvědčilo je nosit pravidelně!  Možná se ptáte co mám proti košilím? Nemám proti ním nic, jen je nerad nosím – možná to bude tím, že mají hodně knoflíků, možná to bude tím, že to je to prostě jen košile. Jsem zvyklej nosit trička a to mi stačí (zatím). Celý den na sobě nosit košilu má na mě neblahé vliv.

Máte-li zájem se podívat na pár mnou nafocených fotek z lázní, učiňte tak.

Vzhledem k tomu, že díky lázním jsem prošvihl minimálně jeden skvělý koncert v Prostějovském Apollu skupiny From Beyond a X-Core,  tak mě to celkem dost naštvalo (koho by taky ne?), ale co se dalo dělat.
Náhodou jsem ovšem při (ne)pravidelné procházce po nedalekých Hranicích (2km) narazil na jeden plakát, který informoval o nějakém Manifest Tour v místním (disco) klubu Olympia. Nebýt povědomé jedné kapely, tak bych si toho ani nevšiml. Nakonec jsem zjistil, že se jedná o kvalitní crossover a metalcore.
Říkám si proč to nenavštívit, nemám co ztratit a aspoň si po dlouhé době zapoguju! Zajímavé ovšem je, že takové koncerty tu nejsou na denním pořádku, jsou tu tak jednou za 2-3 měsíce. Takže jsem měl sakra štěstí, že to vyšlo na můj pobyt v lázních.

Něco málo o klubu:

Ve srovnání s Prostějovským Apollem  je klub o něco větší, navíc má ještě další místnosti – pro VIP,  dále pak automaty s kulečníkem a dvonásobně velké WC. Bar je uprostřed (kolem do kola), což se mi hodně líbí. Místo pro sezení je o něco víc než v Apollu. Jen kolem baru se vleze cca 50 – 60 (sedících) lidí. Taneční parket alá kotel je sice asi o polovinu menší než v Apollu (sem tam někomu brnknete do piva při pogu). Zvukařovo zázemí skvěle řešené (kousek od baru)…

Kde to žije, tam je POGO!
Když nastoupila první kapela Dying passion, a začala hrát (jejich styl se mi hodně zalíbil, hlavně zpěv Zuzky), nevydžel jsem to a začal pogovat. Netrvalo ani 5 minut a najednou jsem kolem sebe měl plno velmi pěkných a spoře oděných slečen (bylo na co koukat), které házeli hlavou tak, že jsem po skončení musel jejich vlasy vytahovat pomalu až krku. Pak tu byla ještě skupinka mladých kluků, co tu házeli hlavou (něco jako na koncertě Cannibal Corpse).
Následující kapela F.O.B to  rozjela, takže pogo už jelo ve velkém. Domácí LIVEEVIL též nebyly k zahození a opravdu skvělou noc zakončili Abstract essence z Vsetína.
Naptrosto úžasné pogo, ještě ted mě bolí za krkem a trochu nohy, ale stálo to za to. Konečně jsem ve formě .

Co dodat závěrem?

Zkrátka nezapomenetulená akce, skvělé pogo a ještě lepší hudba a ozvučení (zpěv byl málo a baskytara až moc). Už teď se těším na další akci v Šumperku, tak doufám, že to vyjde .

P.S. Zdravím zpěváka z Liveevil