První článek za duben a další článek po měsíční pauze.

Ne že by nebyl čas, ale nějak není poslední dobou o čem psát. Ne, že by se nic nedělo, ale není chuť. Děje se toho kolem mě celkem hodně. Obzvlášť poslední měsíc. Hned po založení živnostenského listu jsem si udělal (dlouho plánovaný) výlet do Šumperka za několika kamarádkami (4 + 1 pes), z nichž s jednou (Monika) právě chodím (takový vztah na dálku). Teď v  neděli (21.4.) to bude oficiálně přesně měsíc, doufám, že to vydrží co nejdéle .

Jsem rád, že nám to zatím bezvadně klape (až na to, že se vidíme jen o víkendech, i když přes týden komunikujeme jinak – icq, sms). I když, ta dlouze černovlasá, s nádhernýma (velkýma) hnědýma očima, mírně bláznivá slečna je o nějaké 3 roky mladší, skvěle si rozumíme (není to žádný ten pochybný typ, co vidívám neustále na ulici, ale holka, která ví co chce a jde si za tím). Ani nemusím zmiňovat, že to co nás spojilo, byl vlastně METAL a náhoda (já říkám furt, že metal spojuje lidi a vy mi nevěříte ), ale o tom (jak jsme se vlastně seznámili) až někdy příště . Snad dřív než zas až za měsíc…

Vzhledem k tomu, že víkendy trávím v Šumperku, prošvihl jsem několik koncertů v Apollu, ale zato jsem si to vynahradil poznáním (pogo přímo ve zkušebně) místní metalové kapely (věk 15 – 17 let), která má teď v sobotu v místní Kotelně svůj první koncert. Kdo máte cestu, určitě přijďte podpořit (za 50 kč) nadějné kluky se skvělým growlem v čele. Dáme pogo!

No a to je tak pro dnešek vše, jsem rád, že jsem se dokopal alespoň k tomuhle „článku“. Moc práce, navíc za 2 měsíce mám záverečné zkoušky, takže se to tak nějak snažím zvládat .

A na závěr první a zatím jediná společná OFICIÁLNÍ fotka (na bowlingu) .

Nesmí chybět „náš“ song